Houby na Vysočině
Opravdu rostou...
4. září jsme s manželem vyrazili do lesa. Úlovek nebyl velký, 5 krásných hříbečků a několik klouzků. Ale i tak jsme měli radost.
6. září - opět jsme vyzbrojeni košíčky do lesa a tentokrát už jsme našli 35 hříbečků. Radost veliká a děláme si první smaženici a řízečky.
10. září - je pondělí a asi budou lesy "vybrané" po víkendu, nebo´t u každého lesa stála i tři auta. Byli jsme mile překvapeni, našli jsme 143 hříbečků. Začínáme sušit, však celý týden krásně svítilo sluníčko.
11. září - náš zatím rekord. 253 hříbečků. Domů přicházíme krásně unaveni, ale šťastni. Celé odpoledne houby zpracováváme a v tuhle chvíli už máme 8 sklenic sušených, 4 balíčky mražených, řízečky a dnes pečené kuře s plátky hříbečků. Mňam.
...Tak jsem se dočkala...
Dnes krásně zapršelo a lesy se paří, takže nás čeká velkááááááááá úroda. Už se opět těším, na příští týden mám naplánované lečo s houbami zavařené na zimu, které je výborné pod maso nebo jen samotné třeba k večeři.
Kdo rád houbaří, tak jistě ví, jaký to je "adrenalin", když se hříbeček najde a pokud jich je několik vedle sebe, tak je to prostě nádhera.
...Nádhera...
15. září - je po dešti. Hned po snídani vyrážíme do lesa a těšíme se, jak hříbečky narostly. A bylo to úžasné. Sotva jsme vstoupili do lesa, už na nás vystrkovaly hlavičky a my s manželem nevěděli, kam se dříve podívat. Během dvou hodin jsme měli dva plné košíčky, jednu igelitku a manželovo tričko.
Pak už jen cesta domů a zpracovat. Nejprve nafotit, potom manžel očistil a já už jen krájela a krájela. Než však jsme se pustili do "práce", udělali jsme společně několik hříbečků na řízečky, bramborovou kaši a salát z červené řepy a jablíčka. Opět všechno naše, brambory, řepa, jablka, jen houbičky jsme posbírali v lese.
Teď už je hotovo a můžeme odpočívat. 😉
Krásné podzimní dny.
